Vážený pane Korále,
z pověření veřejného ochránce práv JUDr. Pavla Varvařovského reaguji na Váš podnět, který byl Kanceláři veřejného ochránce práv doručen dne 29. května 2012 a ve kterém se na ochránce obracíte s žádostí o poskytnutí ochrany ve smyslu čl. 23 Listiny základních práv a svobod dále čl. 1,9,10 a 112 Ústavy ČR.
Jádrem Vašeho podnětu je postup Městské policie hl. m. Prahy, která dne 27. května 2012 složila blíže neurčený počet petičních stanů kromě jednoho, což se Vám jeví v rozporu s ustanovením § 4 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním.1
V dalším textu podnětu pak hovoříte nejen o výkonu práva petičního, ale i práva shromažďovacího (shromáždění mělo být nahlášeno na dobu nepřetržitou). O právu shromažďovacím pak taktéž hovoří i písemnost z Úřadu městské části Praha 1.
Z Vašeho podnětu tedy není zcela zřejmé, v čem spatřujete porušení Vašich práv. Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, stanoví v ustanovení § 11 náležitosti, které podnět musí obsahovat.2 Jednou z nich je i doklad o tom, že jste úřad, jehož se podnět týká, marně vyzval k nápravě. Toto ustanovení vyjadřuje postavení veřejného ochránce práv, coby sekundárního prvku ochrany práv osob, jehož role nastupuje především tehdy, nedomohl-li se stěžovatel nápravy sám v rámci primárního kontrolního mechanismu. Tato náležitost podnětu pak taktéž může sloužit pro lepší posouzení merita příchozího podnětu.
Aplikováno na Váš případ to znamená, že je třeba, abyste se nejprve obrátil na vedoucí představitele (resp. jejich nadřízené) 3 dotčených subjektů se stížností na postup, který považujete za rozporný s právním řádem.
Z pověření veřejného ochránce práv Vás tímto vyzývám k doplnění Vašeho podnětu o doklad dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv.
V případě, že svůj podnět ve lhůtě 90 dnů od doručení tohoto dopisu nedoplníte, může jej ochránce odložit záznamem do spisu bez dalších opatření.
Budete-li potřebovat podrobnější informace k náležitostem podnětu, můžete se obrátit na pověřeného zaměstnance Kanceláře veřejného ochránce práv Mgr. Milana Kocourka, tel. č. 542 542 390.
Pro úplnost pak dodávám, že spatřujete-li v postupu Městské policie hl. m. Prahy rozpuštění shromáždění, můžete taktéž zvážit využití § 13 zákona č. 84/1990 Sb.4
S pozdravem
JUDr. Miloš V a l á š e k v. r.
vedoucí oddělení
veřejného pořádku a místní správy
(dopis je opatřen elektronickým podpisem)
1 Ustanovení § 4Shromažďování podpisů pod petici
(1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.
(2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.
(3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.
(4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let.
2 Ustanovení § 11
(1) Podnět musí obsahovat
a) vylíčení podstatných okolností věci (§ 10 odst. 1), včetně sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu, popřípadě s jakým výsledkem,
b) označení úřadu, popřípadě jméno a příjmení nebo jiné údaje o totožnosti osoby, jíž se podnět týká,
c) doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, byl neúspěšně vyzván k nápravě,
d) jméno, příjmení a bydliště, u právnické osoby název, sídlo a osoby oprávněné jejím jménem jednat, toho, kdo podnět podává (dále jen „stěžovatel“).
(2) Pokud se podnět týká rozhodnutí, stěžovatel přiloží jeho stejnopis.
3 Jde-li o postup Odboru životního prostřední ÚMČ Praha 1, pak se můžete obrátit na tajemníka úřadu. Jde-li o postup strážníků Městské policie hl. m. Prahy, pak se můžete obrátit na primátora hl. m. Prahy.
4 Ustanovení § 13 Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění do 15 dnů podat námitky u soudu. Soud rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem. Pro řízení se jinak přiměřeně použijí ustanovení soudního řádu správního.
No, jak jsem to procetla tak z toho jen rozboli hlava.
Po zkušenostech s úředníky mohu konstatovat, že jejich účel je, aby snižovali zatížení systému tím, že vysvětlí, proč něco nejde vyřídit.
Neznají a nerozumí pojmu „být proaktivní“ .
Přesně jak píše Jakub, jejich účel je zdůvodnit, proč to nebudou řešit…..
Hodně se teď bavim na těch kauzách, jak ty nenažraný svině co rozkradli republiku se odvolávaj na to, že jsou imunní a vyšetřovat se nebude. Nebo že je to Policejní zlovůle.
Já mám levné a rychlé řešení pro všechny občany ČR jak se té sviňské přítěže zbavit. Všechny členy parlamentu a vlády VYHÁZET Z OKEN HUBOU NA OBRUBNÍK!
A odsoudit můžete gravitaci, stejně podle Ústavního soudu neexistuje fyzika tak co …. je to jedno.
To se povleče donekonečna.
Neztrácejte naději, jdete na to správně. Použijte zbraní protivníka :.-) Dotáhněte to do konce … lidi potřebujou trochu vic času než to pochopí – holt mají rodiny a hodně zakořeněné zvyky a tak … ale oni se přidají..