Přírodní civilizace je možnost, kterou je třeba vybojovat, která se snaží zase zharmonizovat člověka s přírodou v míře krásného žití do nekonečného budoucna, je to po všech stránkách lepší způsob života, pro lidi kteří chtějí žít zdravě, spravedlivě, čestně, s dostatečnou životaschopností. Je reformou celého lidského života a společnosti, aby nepřesáhla její ničivou činností regenerační síly přírody a racionálně využívala i neživou přírodu.
Přírodní civilizace je přinucena podle fyzikálních okolností být evoluční nůž, proto nemůže přijímat všechny lidi, jen ty kteří pochopí zodpovědnost za sebe v nejširším smyslu, která jim argumentuje Přírodní civilizaci, že boj za přírodu vyžaduje oběti a své myšlení je potřeba neustále zušlechťovat jak rozumově tak citově, je třeba si uvědomit, že mozek zpracovává věci kolem sebe jako metafory a přikládá na ně logické rovnice k vytváření dedukcí. Totiž člověk nezná samotnou pravdu z materie a idee logické konstrukce, jen se ji více či méně blíží. V závislosti na zušlechtění logických rovnic a paměti v mozku se stává úspěšný v hledání pravdy, ale stále v určité pravděpodobnosti. Myslím si že tuto pravdu musíme zharmonizovat s citem abychom měli šťastný a radostný život, v harmonii se pak uvolňuje pocit krásy.
Cesta která mě napadá jak začít tuto civilizaci je vytváření států či organizací uvnitř států. Musíme objevit pokud možno všechny vhodné lidi, to znamená propagovat tuto myšlenku všemi dostupnými možnostmi, oslovit co největší počet lidí ( Letáky, plagáty, akcemi). Moc kolem nás je většinou proti podobným cílům, která je zákeřná využívaje moderní vědu, policii, státní a civilní mafie, média, obrovskou finanční sílu.
Při vytvoření Přírodních civilizací, pokud možno ve všech státech, se musí tyto mezinárodně spojovat do světové Přírodní civilizace neboť její úkol není snadný, totiž zachránit svět, k tomu potřebuje moc, a tak je třeba lpět na kvalitní organizaci a rozhodování.
Můj nápad jak by se toho snad dalo dosáhnout je, aby každý neustále poznával a zpřesňoval své schopnosti být blahodárný pro život, z toho vyvozovat zodpovědnost za své myšlení, totiž svobodu měnit svět. Proto musí každý neustále rozvíjet poznání celku, protože jen tak ví kde může působit nejblahodárněji. Někdy si celek vynutí ujmout se činnosti, kterou tak dobře nevládneme, neboť zde není jiného který by se úkolu zastal, co je právě teď nejdůležitější udělat.
Komunikace mezi lidmi má mít za cíl hledání pravdy, proto si lidé musí říkat pravdu, myslet logicky, cítit vyváženě. Musí se vytvořit společný jazyk, který bude mít své zákonitosti i v nejhlubších diskuzích, a to je logika, neboť sama je zákon vesmíru existující ve všem. Formu navrhuji v argumentační diskuzi, kdy spolu s názorem se přednesou i jeho argumenty s hodnotovým měřítkem odvislým od života přírody jako celku. Z pravděpodobnosti a hodnoty argumentu lze dedukcí usoudit kvalitu názoru. Nejkvalitnější argument z jednotlivých principů se uchovají v databance pro pozdější potřebu nebo změnu. Kvalita se bude zaručovat možností napadnout tento argument, který bude hájen tím který argument vymyslel.
Paměť by měla existovat i na vlastnosti lidí, kteří se diskuzí zúčastní, protože ne každý umí dostatečně poznat své schopnosti. Proto bude moci kdokoliv kohokoliv podrobit argumentům dostatečnosti, když neprojde bude jeho omezenost zapamatována a zároveň doporučeno nerušit diskuze v kterých by působil proti snaze nalézti pravdu, v případě velice omezeného člověka přímo zamezen přístup. Tuto známku jeho schopnosti si může kdykoliv opravit, pokud se dokáže zušlechtit a tím starý argument v paměti zneplatnit.
Diskuze by byli v pyramidální struktuře, kde by každý stupeň představoval argumentační a kvalitativní filtr. Na mezinárodní úrovni by se celé diskuse překládaly. V této pyramidě si lze představit spoustu možných systému ve sdružování lidí, sběru nápadů, hlasování, od oborově uzavřených kroužků po samotáře
http://www.facebook.com/events/424205604291732/
Miroslav Hájek
